Říjen 2010

37. Všímejte si krásy

31. října 2010 v 8:31 | Ariella |  Rady andělů na každý den
V každém okamžiku je ve vás i kolem vás nekonečná krása! Má v sobě obrovskou sílu, na kterou se můžete napojit a mít z ní prospěch. Jakmile si krásy všimnete, okamžitě vám předá svou energii. Krásu najdete v barvách přírody, ve své komunikaci s druhými lidmi a nebo v lidských výtvorech. Krásu však můžete spatřit také v tom, jak se zkušenosti stejného typu synchronně objevují ve stejnou dobu, abyste mohli vnímat Boží řád ve všem, co se vám děje.
Jste velmi krásné bytosti. Zář vašeho vnitřního světla nás uvádí v úžas, stejně jako i vaše laskavé úmysly a požehnání, které přinášíte ostatním! To vyzařuje z vašeho úsměvu, z vaší tváře, z držení těla, z vašich činů a z vašeho srdce.
Věnujte se dnes kráse. Pokud budete mít celý den na mysli krásu, budete ji také automaticky šířit kolem sebe. Její síla očistí vaše myšlenky, emoce a úmysly, jakmile si uvědomíte, že pochází od Boha a že všichni a všechno jsou součástí jediného Ducha oplývajícího krásou.

* * *

Myšlenka pro tento den
Všímám si krásy všude kolem sebe a ve všem, co dělám. Vnímám velkou krásu i ve svém nitru a také ve všech, s nimiž se potkám, jakož i v každé situaci. Pokud chci tuto krásu vidět, stačí se podívat kolem sebe.

* * *

- z knihy Rady andělů na každý den, Doreen Virtue

36. Užívejte si opravdového bezpečí

31. října 2010 v 8:25 | Ariella |  Rady andělů na každý den
Budete-li naslouchat své intuici, provede vás bezpečně všemi situacemi. My jsme vaší další ochranou a ostražitě vás sledujeme. Dáváme vám signály, když vám hrozí nebezpečí, a tak vám pomáháme lépe naslouchat svému šestému smyslu.
Můžete se cítit v bezpečí, protože víte, že vaši andělé a vaše intuice vás budou varovat, pokud vás čekají potíže. Obdržíte od nás jasný a silný signál, jestliže bude třeba, abyste dávali pozor nebo učinili nějaký krok. Do té doby však můžete být v klidu s vědomím, že jste chráněni, protože my stojíme na stráži.

* * *

Myšlenka pro tento den
Jsem v bezpečí a stejně tak i moje budoucnost. Mí andělé se o mě starají i v tomto okamžiku. Je pro mě snadné vnímat svou intuici a rozumět jí.

* * *

- z knihy Rady andělů na každý den, Doreen Virtue

35. Proměňte negativní energii v pozitivní

31. října 2010 v 8:21 | Ariella |  Rady andělů na každý den
Obavy, hněv, zášť a podobné emoce se nazývají "negativní", protože vás obírají o energii, ale také o čas. To znamená, že slovo negativní popisuje směřování této energie. A naopak platí, že vzhledem k tomu, že pocity jako radost, euforie a naděje zvětšují vaši energii, nazývají se emocemi "pozitivními".
Obavy jsou tak obvyklé, že se vlastně staly základním návykem člověka. Jejich důsledky jsou však nežádoucí a patří mezi ně stres, napětí, stárnutí, závislost, nespavost a ztráta času. Podobné účinky mají také všechny ostatní negativní emoce.
Tyto emoce však můžete přeměnit v pozitivní, pokud si vzpomenete na následující: základem jakékoli negativní emoce je obvykle úzkost. To je strach ze ztráty někoho nebo něčeho, nebo emoční stav, kdy je vám to, po čem toužíte, odpíráno. Je to vlastně potvrzení, že nad situací má kontrolu nějaká jiná moc, nikoli vy.
Co kdybyste nás v modlitbě požádali o pomoc, místo abyste se do svých obav ponořili? Účinek modlitby je takový, že velmi rychle zruší příčinu vaší bolesti, přinese vám skutečnou a trvalou podporu a bude vám přinášet pozitivní energii.

* * *

Myšlenka pro tento den
Obavy řeším pomocí modlitby. Nepředstavuji si ty nejhorší scénáře, ale místo toho žádám o pomoc. Očekávám to nejlepší a vizualizuji si úspěch. Ve chvíli, kdy se cítím na dně, volám o pomoc shůry.

* * *

- z knihy Rady andělů na každý den, Doreen Virtue

34. Vězte, že andělé jsou tady

31. října 2010 v 8:15 | Ariella |  Rady andělů na každý den
Nebesa nejsou kdesi daleko. Je to dimenze, která existuje všude kolem vás. Proto někdy cítíte naši přítomnost nebo vidíte důkazy, že jsme u vás.
Pohybujeme se spolu s vámi a stojíme vždy po vašem boku. Ačkoli bychom nikdy nezasáhli do vaší svobodné vůle, jsme připraveni vám v každém okamžiku pomoci. Jediné, co je k naší pomoci zapotřebí, je říci si o ni.

* * *

Myšlenka pro tento den
Mí andělé jsou vždycky po mém boku. Milují mne v každém okamžiku a pomáhají mi, kdykoli je o to požádám. Podporuje, miluje a obklopuje mne mnoho andělů, nyní i neustále.

* * *

- z knihy Rady andělů na každý den, Doreen Virtue

33. Vyleštěte drahokamy obsažené ve vašich myšlenkách

31. října 2010 v 8:11 | Ariella |  Rady andělů na každý den
Ve všem, co děláte, se vám dostává věčné nebeské podpory. Možná to někdy necítíte a říkáte si, že jste na všechno sami. Možná máte někdy pocit, že vás nebesa opustila a že vaše modlitby zůstaly nevyslyšeny. Ale proud univerzální energie neustále zobrazuje vaše myšlenky a pocity. Mnohokrát přihlížíme, jak činíte rozhodnutí, která bychom vám nedoporučovali, nicméně vaše svobodná vůle určuje, že musíte dostat všechno, nač jen pomyslíte. Je tomu tak proto, že jste stvořitelé a neustále vytváříte to, čím se v myšlenkách zabýváte.
My andělé jsme vám k dispozici, požádáte-li nás, abychom vám pomohli vytvářet struktury, které vám přinesou radost. Přivolejte si nás, abychom vás upozornili na drahokam skrytý v každé vaší myšlence a pocitu, protože i v každé úzkosti nebo obavě je obsažena zářivá energie lásky. Můžeme vás vést k tomu, abyste si vědomě vytvářeli zkušenosti, které vám přinesou velkou radost a požehnání.
Buďte si dnes vědomi své úžasné schopnosti manifestace neboli uskutečňování svých představ. Vězte, že ať pomýšlíte na cokoli, celý vesmír vaše přání podporuje.

* * *

Myšlenka pro tento den
Vím, že se mi dostává veškeré podpory a že také dostávám všechno tak, jak o to požádám. Prostřednictvím svých myšlenek a emocí si přivolávám své zkušenosti a soustředím se přitom na radost.

* * *

- z knihy Rady andělů na každý den, Doreen Virtue

32. Užívejte laskavá slova

31. října 2010 v 8:05 | Ariella |  Rady andělů na každý den
Když mluvíte o sobě, ostatních lidech a situacích ve svém životě, je to, jako když si něco objednáváte v restauraci: slova určují, co dostanete. Pokud si dáváte pozor na to, co říkáte, je váš život plný láskyplných a harmonických zkušeností. Pokud mluvíte hrubě, výsledkem je negativní energie.
Dnes si dejte za úkol používat pouze laskavá slova. Všimněte si, jak se tím změní vaše vnímání jinak nepříjemných situací. My vám budeme v tomto procesu nápomocni a budeme vám připomínat, ať se snažíte vidět ve všech a ve všem to nejlepší. A díky tomu k vám to nejlepší také přijde!

* * *

Myšlenka pro tento den
Mluvím o sobě, druhých lidech i situacích s láskou. Používám-li slova vycházející ze soucítění, dávám tak zaznít nejvyšší pravdě.

* * *

- z knihy Rady andělů na každý den, Doreen Virtue

Archanděl Ariel

30. října 2010 v 14:11 | Ariella |  Archandělé
ARCHANDĚL ARIEL
(kabalistický) známý rovněž jako Arael, Ariael

...
* * *

Arielovo jméno znamená "lev nebo lvice boží", a tento archanděl je tudíž spojován se lvy. Když je Ariel ve vaší blízkosti, začnete narážet na zmínky o lvech či je vidíte kolem sebe. Některá umělecká díla zpodobňují Ariela se lví hlavou. Tento archanděl je rověnž spojován s větrem, takže je-li Ariel poblíž, můžete cítit závany větru.
Archanděl Ariel je popsán v knihách židovské mystiky a kabalistické magie, jako Šalamounův testament, Větší Šalamounův klíč, Ezra a Hierarchie blažených andělů. Ariel při provádění zjevení, osvobozování duchů (podobné exorcismu) a božské magii úzce spolupracuje s králem Šalamounem.
Ariel vládne rovněž duchům či andělům přírody spojovaných s vodou. Jsou podobné vílám a jejich úkolem je dohlížet na zdravé životní prostředí u moří, jezer, řek, potoků a rybníků. Archanděl Ariel s vámi může navázat kontakt, abyste mu pomohli s udržováním čistoty vod a jejích obyvatel. Jestliže mu s tímto úkolem pomůžete, může se vám dostat odměny v podobě báječných zjevení a zvýšené magické moci.
Ariel se zabývá léčbou a ochranou přírody - včetně zvířat, ryb a ptáků, zvláště divokých. Najdete-li zraněného ptáka nebo jiné nedomestikované zvíře, které potřebuje ošetřit, přivolejte na pomoc Ariela. Ariel při léčbě zvířat spolupracuje s archandělem Rafaelem.
Archanděl Ariel říká:

"Jsem hluboce znepokojen stavem životního prostředí na celém světě, které je vždy v choulostivé rovnováze a nyní potřebuje nápravu a obnovu. Mám spoustu úkolů pro ty, kteří mně jsou ochotní v této snaze pomáhat. Slibuji, že vám přidělím pouze úkoly, které budou v souladu s vašimi zájmy a časovými možnostmi. Vaší odměnou bude radost, vycházející ze srdce a šířící se i do životního prostředí, kterému jste se věnovali. Vřele vám děkuji za to, že přicházíte planetě na pomoc!"

Pomáhá:
- s božskou magií
- ochranou životního prostředí, zvláště vodních ploch
- se zjeveními
- s divokými zvířaty, rybami a ptáky - léčí je a chrání

* * *

INVOKACE
Archanděla Ariela můžete zavolat kdykoliv a kdekoliv. S největší pravděpodobností budete cítit jeho přítomnost či ho slyšet nebo vidět, provedete-li invokaci ve venkovní přírodě (zvláště v blízkosti nějaké vodní plochy):
"Archanděli Arieli, žádám si tvoji přítomnost. Rád bych pomohl s ochranou životního prostředí a proto tě chci požádat, abys mi přidělil nějaký božský úkol v tomto důležitém poslání. Žádám tě, abys mi ukázal způsob a podporoval mě v této snaze. Děkuji ti za radost, kterou tento úkol přinese mně a světu."

* * *

- z knihy Archandělé a andělé na nebesích, Doreen Virtue

31. Odevzdejte své obavy Bohu

28. října 2010 v 13:08 | Ariella |  Rady andělů na každý den
Pokud své obavy uzavíráte ve svém nitru, žijí si svůj život v izolovaném prostředí, kde nabývají stále větších rozměrů a zdají se čím dál tím hrozivější, až vás svým stresujícím vlivem nenechají vydechnout. Takže místo abyste v sobě své obavy dusili, odevzdejte je Bohu!
Nekonečná moudrost Boží zná na všechno řešení. I zdánlivě beznadějné situace se dají v klidu vyřešit, odevzdáte-li je Bohu, protože v každém možném problému je obsaženo i jeho řešení.
Ve světě Ducha neexistují žádné problémy - všechno je poklidné, harmonické a zdravé. Soustředíte-li svou mysl směrem k Nebesům, napojíte se na tuto skutečnost a tento stav naplní i vaše nitro. Každá obava nebo těžkost vám připomíná, že se máte obrátit k Boží lásce. Je pro vás příležitostí zvolit si mír a vyrovnanost namísto stresu a napětí. Jste součástí úžasného týmu andělů a jiných milujících bytostí, které vám přicházejí na pomoc hned, jak jim jejich zásah dovolíte.
Odevzdejte dnes všechny své starosti Bohu. Na nic už nečekejte a odevzdejte každý náznak strachu nebo pochyb do Božích rukou.

* * *

Myšlenka pro tento den
Odevzdávám všechny své obavy Bohu. Neponechám si ani jedinou. Všechny starosti, ať malé nebo velké, odcházejí z mé mysli. Svěřuji se zcela do Boží péče stejně jako malé dítě své matce. Důvěřuji nekonečné moudrosti a lásce Stvořitele a vím, že mě ochrání a postará se o všechny mé potřeby.

* * *

- z knihy Rady andělů na každý den, Doreen Virtue

30. Mluvte s anděly

28. října 2010 v 12:58 | Ariella |  Rady andělů na každý den
Slyšíme všechny vaše modlitby a žádosti o pomoc a na všechny reagujeme. I když nás možná ještě nevidíte nebo naši přítomnost necítíte, jsme vedle vás i nyní.
Když k nám promlouváte, navazujete s námi spojení. Čím více s námi promlouváte, tím více si nás uvědomujete. Nezáleží na způsobu komunikace, je jedno, zda nám píšete nebo s námi mluvíte - nahlas, nebo jen v duchu. Vnímáme každý projev, který k nám vyšlete.
Vždycky vám odpovíme. Nejdříve možná pocítíte naši odpověď ve svém srdci nebo k nám přijde jako myšlenka. Jsou to naše odpovědi, které vám posíláme na křídlech své čisté, nepodmíněné lásky.

* * *

Myšlenka pro tento den
Mluvím se svými anděly celý den. Podílejí se na každém mém rozhodnutí, přivolávám je neustále na pomoc, vedení, ochranu a jejich stálou přítomnost. Na každém kroku vidím důkazy, jak jejich láska všechno zlepšuje.

* * *

- z knihy Rady andělů na každý den, Doreen Virtue

Apollón

28. října 2010 v 7:39 | Ariella |  Bohové a bohyně
APOLLÓN
(Řecko)

...

* * *

Apollón je sluneční bůh, který má na starost proroctví, světlo, hudbu a léčbu. Apollón je jedním z dvanácti původních olympských bohů. Je synem Dia a jedním z dvojčat bohyně Artemis. Apollón měl mnoho milenek a desítky potomků. O nich i o Apollónově životě existuje mnoho legend. Jedním z jeho slavných dětí je Asklepios, legendární bůh léčby a lékařství, po kterém jsou pojmenovány mnohé nemocnice.
Apollón vždy ochotně nabízel pomoc lidem, kteří ji potřebovali, a nadále pomáhá i dnes. Strávil dlouhý čas ve starobylých Delfách, kde pomáhal věštcům a prorokům v jejich věštění. Dnes pomáhá psychickým a spirituálním médiím rozvíjet jejich schopnosti. V kruzích New Age je Apollón znám jako Elohim (což v hebrejštině znamená "božstva"), a je mu připisována božská moudrost a spirituální znalosti o Zemi a jejích obyvatelích.
Apollón hojí fyzické a citové rány a probouzí psychický talent tím, že nahrazuje nepromíjení soucitem a pochopením. Je nesmírně hezký, štíhlý, opálený a svalnatý, a  vyzařuje z něho mladistvá krása. Apollón nás motivuje k tomu, abychom pečovali o tělo a z fyzického cvičení učinili součást našeho životního stylu.
Říká:

"Jsem sluneční bůh - chcete-li jakékoli světlo, obraťte se na mě: božské, mechanické, oslnivé, hojivé nebo sluneční. Existuji nyní ve všech dimenzích, takže mohu vyhovět v záležitostech na všech úrovních. Zalévám planetu světlem, a to i v těch nejhroznějších dnech."

Pomáhá:
- s cvičením a zdravou stravou, zvyšuje motivaci k těmto věcem
- se šťastnými konci stresových situací
- s mechanickými problémy, se spravováním
- s psychickými, jasnovidnými a prorockými schopnostmi - otevírá je a zjemňuje
- s počasím - odstraňuje mračna ve prospěch slunečního svitu, a to jak doslovně, tak metaforicky

* * *

INVOKACE
Oblékněte si nebo vezměte do ruky něco zlatého nebo žlutého (podobného slunečnímu světlu spojovanému s Apollónem) a pusťte nějakou veselou hudbu. Kontakt s Apollónem můžete navázat kdykoliv budete potřebovat pomoc, nejvhodnější je to však v poledne, kdy je slunce na obloze nejvýše. Zde jsou slova, která mu řeknete:
"Nejjasnější ze všech jasných, Apollóne, přijď, prosím, ke mně. Osviť mě, abych jasněji viděl. Pomoz mi nabýt hlubšího pochopení mé situace, aby se zlepšila nejen pro mě, ale i pro všechny ostatní, kterých se týká. Pomoz mi, abych měl soucit s jinými i se sebou, zbavil se zlosti a naučil se odpouštět. Pomoz mi, prosím, se ztrátou váhy těla a těžkosti mysli a srdce, abych se mohl volně vznášet jako ty."

* * *

- z knihy Archandělé a andělé na nebesích, Doreen Virtue

29. Dokážete všechno!

27. října 2010 v 19:39 | Ariella |  Rady andělů na každý den
Vaše schopnosti a moc jsou bezmezné, takže můžete dokázat všechno, pro co se rozhodnete svou myslí, ale i svým srdcem. Přistupujte ke každé situaci s lehkostí: jednoduše se soustřeďte na svůj cíl tak, jako by se již projevil na hmotné úrovni.
Ať už toužíte po čemkoli, jednoduše se utvrzujte, že váš sen už je realitou, a to nejen slovy, ale i svým chováním. Namísto abyste si říkali: "Přeji si víc cvičit," si představujte, že už víc cvičíte. Soustřeďte se na svou velkou motivaci cvičit i na radost, kterou vám cvičení přináší. Poděkujte za to, že váš návyk udržovat si kondici již vznikl.
Stejným způsobem přistupujte k čemukoli, po čem toužíte. Vnímejte se jako trpělivé, úspěšné, zdravé a šťastné bytosti, které se těší ze své práce, svých vztahů a všeho ostatního, co je pro vás důležité.
Slova inspirovat a aspirovat (pokoušet se o něco) jsou odvozena od latinského slova spiritus nebo "Duch", a když se o něco pokoušíte, tedy to aspirujete, jste zároveň inspirování Duchem. Čerpáte tak z této věčné síly, kterou sdílíte s Bohem, s anděly a s každou lidskou bytostí na této planetě.
Jako představitelé Božího Ducha dokážete cokoli!

* * *

Myšlenka pro tento den
Věřím v sebe a ve všechny své možnosti. Své pochyby přeměňuji ve sny, a strachy ve vzrušení. Opírám se o Boží sílu ve svém nitru s vědomím, že mě tato energie motivuje a dodává mi sílu na všech úrovních.

* * *

- z knihy Rady andělů na každý den, Doreen Virtue

28. Rozlučte se s pocity viny

27. října 2010 v 19:25 | Ariella |  Rady andělů na každý den
Pocity viny vznikají, když se obviňujete za nějakou negativní situaci. Pocit viny je nejen těžkým břemenem, ale navíc je nezdravý a nic neřeší. Pocity viny se naprosto liší od zodpovědnosti: v pocitech viny je obsažen hněv, stud, obviňování a odsuzování, kdežto zodpovědnost je spojena s láskou, sdílením a pozitivním jednáním.
Dnes z vašich beder snímáme tíhu sebevýčitek. Zatímco vás budeme zbavovat jejich účinků, zhluboka dýchejte a představujte si, jak jste obklopeni nebeským světlem dokonalého odpuštění. Všechny omyly, kterých jste se dopustili, se podobají dětem, které do sebe nechtěně narazily. Jste čisté bytosti zcela bez viny. Žijete-li svobodně a radostně, přinášíte tím požehnání mnoha životům, včetně svého vlastního.

* * *

Myšlenka pro tento den
Loučím se s pocity viny a osvobozuji se od sebevýčitek a studu. Vnímám se tak, jak mě vidí Bůh: jako nevinnou bytost na všech úrovních. Umím žít zodpovědně a tak, aby mě láska a mír pozvedaly na úroveň, kde mohu pomáhat sobě, svým nejbližším i tomuto světu.

* * *

- z knihy Rady andělů na každý den, Doreen Virtue

27. Nic před sebou neskrývejte

27. října 2010 v 14:50 | Ariella |  Rady andělů na každý den
Vedete se sebou v duchu mnoho důležitých hovorů a mnohých z nich si vůbec nejste vědomi. Komunikace se sebou samými má zásadní důležitost. Co byste si právě teď rádi přiznali? Někdy jde jen o to naučit se upřímnosti k sobě samým.
Některé vaše emoce vás možná znepokojují, nahánějí vám strach nebo vás odpuzují, a proto si je ani nechcete vědomě připustit. Můžete se za své pocity stydět, ale přiznat si je je důležité ke štěstí a k uzdravení. (Nemusíte své emoce vyžít, je ale důležité si je připustit.) Když tak učiníte, pochopíte příčinu toho, že se ve vás tyto emoce vzbudily, a budete mít se sebou slitování.
Upřímnost k sobě samým je základním kamenem sebeuvědomění, které je zase základem lásky k sobě. Pokud víte, kdo jste, můžete se mnohem lépe přijmout. Snažte se dnes naslouchat svému vnitřnímu dialogu - a snažte se ho vnímat se smyslem pro humor, soucítěním a láskou. Nic před sebou neskrývejte a upřímně se zabývejte každým tématem. Vyneste na světlo své nejhlubší city a pocity, a pak seberte odvahu k tomu, abyste je vyjádřili tak, že je napíšete, vyzpíváte, vytancujete nebo je uvolníte jiným tvůrčím způsobem.

* * *

Myšlenka pro tento den
Přistupuji k sobě s upřímností. Zvedám pokličku uzavírající mé emoce a pohlížím na ně se stejným soucítěním, s jakým se vztahuji k dětem. Tím, že si přiznávám své nejniternější pocity, dosahuji hlubšího porozumění i lásky k sobě i k druhým.

* * *

- z knihy Rady andělů na každý den, Doreen Virtue

26. Zavolejte si na pomoc své anděly

27. října 2010 v 14:42 | Ariella |  Rady andělů na každý den
Když se budete zlobit kvůli svým materiálním podmínkám, jako jsou peníze, práce nebo místo, kde bydlíte, či kvůli majetku, vzpomeňte si, že existuje i jiný přístup. Tutéž energii, kterou investujete do úzkosti, můžete vložit do modliteb a afirmací, což jsou prostředky, které vám přinesou řešení i reálnou pomoc.
Ve chvíli, kdy dostanete signál, že se vás zmocňují obavy (začnete mít například strach, sevře se vám žaludek nebo zatnete zuby), zastavte se a přivolejte nás na pomoc. Připomeneme vám, že o všechny vaše potřeby je po celou vaši cestu postaráno. Uklidníme vás a pomůžeme vám vyčistit mysl, abyste mohli přijímat svou intuicí naše vedení, díky kterému pro vás bude situace jednodušší.

* * *

Myšlenka pro tento den
Všeho, co potřebuji, se mi dostává v hojnosti nyní a vždycky. Moje budoucnost je naprosto bezpečná. Prosím o zázraky, očekávám je a věřím, že jejich prostřednictvím bude postaráno o mne i o mé milované.

* * *

- z knihy Rady andělů na každý den, Doreen Virtue

V zajetí zrcadel

25. října 2010 v 18:36 | Ariella |  Drobné psaní
Utíkala jsem, co to šlo. Míjela jsem spoustu místností a po chodbě se rozléhaly dopady mých chodidel, ale žádná z těch místností nebyla ta, kterou jsem hledala. Musela jsem už každou chvíli najít tu pravou… cítila jsem to, věděla jsem, že je blízko… Bylo to zvláštní, jako by se prolnul nějaký můj sen se skutečností a já následovala svou vědomou mysl stejně jako podvědomí - ten tichý, skoro neslyšitelný hlásek, který mi neustále připomínal, jaké škaredé věci jsem si do něj uschovala, abych si je nemusela připomínat.
Zdálo se, jako by ta dlouhá chodba neměla žádný konec. Co to mělo znamenat? Jedny dveře byly jako druhé, a přestože se místnosti lišily barvami či nábytkem, počtem oken nebo velikostí koberce, všechny mi připadaly naprosto stejné. Nezajímavé. Obyčejné. Neobsahovaly to, co jsem hledala a co jsem potřebovala najít.
Musela jsem objevit ty správné dveře již každou chvíli…
"Kde jsou?" ptala jsem se, zatímco jsem se při svém utíkání hypnoticky ztrácela v nekončící řadě naprosto stejných dveří.
Ale pak se něco stalo.

V celé chodbě zhasla světla. Neslyšela jsem nic jiného než ticho a svůj vlastní dech, rozhlížela jsem se před sebe i za sebe do všech stran ve snaze zachytit nějaké světlo, když vtom jsem v samém zmatku zakopla o vlastní nohu a upadla zády na podlahu. Najednou jsem zůstala ohromeně ležet na té studené dlažbě a s otevřenými ústy jsem užasle zírala na to, co jsem spatřila nahoře. Nebyl tam strop. Svítily tam hvězdy. Uvědomila jsem si, že náhlá tma mě natolik vyděsila, že jsem se úplně zaslepila vůči těm nejmenším světlům, která se ve skutečnosti nacházela celou dobu přímo nade mnou. Jak je možné, že jsem si toho nevšimla? Že jsem tam strop viděla, i když tam nebyl, a najednou v té největší tmě zmizel? Ale i tak to byla nádhera, sledovat ty krásné stříbrné hvězdičky…a mezi nimi - ano, přímo tam, mezi nimi - se objevily bílé dveře.
Pak jsem v jednom okamžiku znovu stála na vlastních nohách. Nevstala jsem, vůbec jsem se nepohnula, stále jsem ležela… ale celá chodba se převrátila tak, že studená zem už nebyla pode mnou, ale za mnou. Stejně tak i nekonečná řada dveří nyní nevedla zezadu dopředu, ale zdola nahoru. Bylo to tak zvláštní…
Udělala jsem jeden krok vpřed, přestože pode mnou byla propast vytvořená kolmo převrácenou chodbou. Udivilo mě, že cítím pevnou půdu pod nohama, když pod nimi nic nemám, ovšem s každým dalším krokem jsem vnímala stále rostoucí jistotu a víru, že k těmto dveřím se - i když velice podivným způsobem - skutečně dostanu.
Jejich klika se třpytila. Prohlížela jsem si ty dveře ze všech stran, ale neviděla jsem za nimi nic jiného, než hvězdné noční nebe. Zbývalo tedy jediné. Musela jsem je otevřít. S prvním dotekem, kdy jsem uchopila kliku do dlaně, se bílé, vznášející se dveře, rozzářily. Ano, to byly ty správné. Věděla jsem to. Už proto, jak byly neobyčejné. A tak jsem odložila veškeré pochybnosti a za kliku zabrala.

Ocitla jsem se ve světlé kruhové místnosti, jež byla tvořena snad tisíci zrcadel. Každé mělo jiný rám, jiný tvar a také jinou velikost, ale všechna skrývala stejnou podstatu - zrcadlovou plochu. I to sebemenší zrcátko v zaprášeném rámečku bylo stále zrcadlem. Nezáleželo na tom, jak honosné měla zrcadla rámy, jak se blyštila čistotou nebo jak velký odraz mohla poskytnout. Ve své podstatě měla všechna stejný význam.
Když jsem se otočila zpět, dveře zmizely. Netušila jsem, kam se poděly, vždyť jsem jimi právě přišla…
"Co teď?" přemýšlela jsem. Mohla bych znovu zkusit upadnout na podlahu, napadlo mě, ovšem teď už jsem se díky předchozí zkušenosti nedívala jen za sebe a před sebe, ale i nahoru a dolů, a tak nebylo nic takového zapotřebí. A vida, na zemi, přímo v jejím středu jsem spatřila napovídající vyobrazení - překrásné zrcadlo… s klikou.
Znamenalo to tedy, že některé ze zrcadel skrývá dveře? Vlastně to nemohlo znamenat nic jiného, a také jsem tak nějak tušila, že bych se měla do každého zrcadla alespoň jednou podívat. Času jsem měla dost, přestože jsem nevěděla, zda se nacházím v nějakém snu nebo podivné skutečnosti. Přišla jsem tedy k zrcadlu, které se objevilo na místě místo dveří, jimiž jsem přišla, a podívala se do něj.

K mému obrovskému překvapení mi však neukázalo to, co jsem očekávala. Vlastně mě to přímo vyděsilo. Osoba v zrcadle vypadala úplně stejně jako já, měla stejné oči, vlasy, obličej, i oblečení… ale tvář měla zkřivenou vztekem.
"Co to má být? Tohle jsem já?"
Můj odraz v zrcadle se místo odpovědi jen dál vztekal. Ale i přesto se hluboce dotkl něčeho ve mně samotné, něco, co mě velice zabolelo a přinutilo mě dál sledovat svůj navztekaný odraz. V jedné chvíli jsem tam místo něj zahlédla svého někdejšího kamaráda… a moje srdce se přitom otřáslo nánosem hněvu, který jsem k němu od jisté doby cítila.
"Proč jsi to udělal?!" vykřikla jsem. "Proč jsi mi to ty blbečku udělal, když jsi věděl, že mi to ublíží?!"
Skoro jsem měla chuť mu jednu vrazit. Ale pak se něco zlomilo.
"Promiň… jen mě to mrzelo, to je všechno. Mám tě pořád moc ráda."
V zrcadle se znovu objevil jen můj odraz. Ale osoba v něm už se nevztekala. Nevypadala právě šťastně, ale její hněv se vytratil. Pak se ke mně otočila zády a zmizela. Sama jsem moc nerozuměla tomu, co se to vlastně přihodilo, ale pocítila jsem vlnu obrovské úlevy. Neobjevila se přede mnou žádná klika, ani náznak nějakého východu, věděla jsem však, že tak velké množství zrcadel se tady určitě nenachází jen proto, abych odešla hned tím prvním, které si vyberu. Přijala jsem tedy roli, kterou jsem měla sehrát v této místnosti, a postoupila o krok dál, k dalšímu zrcadlu.

Stejně jako u předchozího zrcadla, i v tomto jsem uviděla odraz své osoby, ovšem na rozdíl od mého vzteklého odrazu se přímo topil v slzách. Bylo to učiněné neštěstí. Mezi vzlyky a polykáním slz však také něco povídal.
"Proč jsem na něj křičela?" zoufala si dívka v zrcadle. "Vždyť za to vlastně ani nemohl… Proč jsem tak pitomá? Proč ubližuju lidem? Jsem tak hloupá, nestojím ani za pohled!" a pak se znovu zhroutila a usedavě plakala.
Nenapadlo mě nic lepšího, než k ní promluvit.
"Nemyslím si, že bys byla hloupá. Každý dělá chyby. Je to normální… a lidské."
Nešťastná osoba v zrcadle si otřela slzy a po chvíli si odhrnula z tváře mokré vlasy.
"Nemusíš se snažit… já vím, že jsem to pokazila! Jsem hloupá! A ty se mě nesnaž přesvědčovat o ničem jiném!" křičela na mě. Pak se ke mně obrátila zády, ale nezmizela.
Možná jen potřebovala více času…

Pokračovala jsem dál. Odraz v následujícím zrcadle se usmíval… ale něco v tom úsměvu se mi nelíbilo. Nevěděla jsem přesně, co to je, ale cítila jsem, že to není ten pravý úsměv od srdce. Toto zrcadlo mělo překrásný zlatý rám, zdobený všelijakými šperky a kameny, a možná proto se osoba naproti mně tvářila tak vznešeně… a pyšně.
"Nemusíš nic říkat." vypadlo ze mě, ještě než dáma stihla otevřít ústa. "Ty budeš moje Pýcha, je mi to jasné."
Můj odraz se zatvářil ještě více samolibě. Skoro jako by měl radost z toho, že jsem ho hned poznala a oslovila, nebo ho možná naopak těšil jen jeho překrásný rám. Přemýšlela jsem, co s tímto odrazem udělat. Očividně mi každé zrcadlo ukazovalo jednu z částí mé osobnosti, aby mi ji mohlo připomenout. Ale u tohoto mi vlastně skoro nic nevadilo - až na ten nepříjemný povýšený úsměv.
"Já ti tu pusu narovnám, to se neboj!" řekla jsem svému odrazu rázně, a ten se náhle přestal usmívat. Tvářil se dotčeně, ale přitom neřekl ani slovo, aby se nějak hájil, přestože bylo vidět, jak rád by to udělal.
Hovořit se svou pýchou bylo zvláštní. (Ostatně, co tady nebylo zvláštní?) Na rozdíl od předchozích úkazů jsem nevěděla, co bych měla udělat.
A pak jsem to jednoduše udělala.
Strhla jsem pyšnému zrcadlu jeho rám. Postupně jsem ho rozbíjela o podlahu na stále menší kousky, až do chvíle, kdy rám prostě zmizel. Můj odraz se již nesmál. Díval se na mě, jako bych se dopustila něčeho naprosto odporného, ale nějak jsem mu nedovolila, aby ve mně vyvolal jakékoli pocity viny.
Vtom se ze zrcadla, které jsem pozorovala předtím, ozvalo další zoufalé vzlykání. Ve stejný okamžik se však můj pyšný odraz zadíval stejným směrem… a vstoupil do zrcadla nešťastné dívky. Odrazy stály naproti sobě; Pýcha jako by měla panický strach z Viny, kterou viděla přímo před očima, a stejně tak se Vina roztřásla, když spatřila Pýchu.
A pak, jakkoli to bylo neuvěřitelné, si tyto dva odrazy podaly ruce. V tutéž chvíli se v obou zrcadlech objevily osoby, z nichž vyzařovala vyrovnanost. Uvědomila jsem si to, co mi chtěly říct - jak jednání z pýchy způsobuje pocity viny, a pocit provinění zase probouzí strach z pýchy. Po tomto uvědomění se obě osoby otočily zády ke mně a zmizely.

Procházela jsem kulatým sálem dál a dál, ohromeně i nadšeně zároveň jsem se potýkala s nejrůznějšími částmi své osobnosti, častokrát i s těmi, o kterých jsem dosud ani nevěděla. Mezitím jsem si ale povšimla něčeho naprosto dokonalého - kdykoli jsem narazila na odraz, který měl něco společného s těmi předchozími, a dokázala jsem jeho podobnost nebo příčinu najít a vidět, pak prostě zmizel… a spolu s ním i všechny další odrazy, které vycházely ze stejné příčiny. Pokud jsem pochopila, jak spolu souvisí některé odrazy, nebylo pro mě nijak těžké poznat i ostatní, které měly stejný původ, a možná proto také potom mizely i všechny další - bylo zbytečné mě zkoušet z něčeho, co už jsem překonala.
Postupně jsem díky tomu nechala zmizet stovky svých vlastních odrazů, poznávala jsem všechny své stránky včetně těch skrytých, a zanedlouho jsem se již ocitla u posledního zrcadla.

Přistoupila jsem k němu a napjatě jsem čekala, co mi ukáže. Poněvadž skutečnost, že odraz v tomto zrcadle nezmizel, naznačovala, že jsem stále ještě neviděla všechno. Když jsem pohlédla na lesklou plochu posledního zrcadla, uviděla jsem jen sama sebe, jak se na sebe dívám. A jak se usmívám. Tohle jsem byla já!
Zrcadlo mělo pravdu - toto jsem ještě nikdy neviděla. Nikdy jsem ještě neviděla svou pravou osobnost, aniž by byla obalená a zkreslená mými všelijakými vlastnostmi a návyky. Bylo to úžasné! Tohle jsem byla skutečně já, a také jsem si uvědomila, že s každým pohledem do své vlastní duše skrze své odrazy jsem jednotlivé součásti své osobnosti postupně přijala. Přijala jsem sama sebe, se všemi svými hezkými i méně hezkými stránkami, a v posledním zrcadle jsem konečně uviděla sebe samotnou, takovou, jaká hluboko uvnitř skutečně jsem.

A pak se zrcadlo proměnilo v krásné skleněné dveře a já uchopila kliku do dlaně. Ještě naposledy jsem se rozhlédla po zrcadlové síni a plná radosti a vděčnosti ke všem zrcadlům jsem vyšla z místnosti ven.
Jakmile jsem za sebou dveře zavřela, stála jsem znovu v té podivné, nekonečné chodbě plné dveří. Byla však plná života. Trochu zvláštním způsobem - pobíhaly po ní všechny moje odrazy a mávaly mi, zdravily mě, a každý z nich si zabral jednu z místností dlouhé chodby. A když každý z mých odrazů nalezl svůj vlastní prostor, najednou se celá chodba prozářila bělostným světlem všech dveří, které již nebyly obyčejné a nezajímavé. Každé dveře byly najednou něčím jiné a jedinečné, a já tou chodbou procházela naprosto okouzlená. Potom jsem objevila další skleněné dveře na konci chodby, ohlédla jsem se za spokojenými odrazy své osobnosti, a vrátila se domů.

Otevřené oči

25. října 2010 v 18:22 | Ariella |  Svět víl
Už několik dní mě topily mé vlastní myšlenky. Začalo to nenápadně, a přesto tak nějak zákeřně. Ani jsem se nenadála, a z těch několika nevinných myšlenek vznikla záplava pochybností, obav a strachu ze ztráty. Na tohle bych si měla dávat pozor. Přece jen se už znám docela dobře a vím, že svým vlastním myšlenkám dost často podléhám, i když si to zprvu neuvědomím.
A protože také vím, že jsou to jen myšlenky a že je mohu změnit, rozhodla jsem se přivolat si na pomoc víly.

Už dlouho jsem nezavítala do našeho překrásného parku. Když jsem tam vstoupila a spatřila, jak se všechny stromy zbarvily do žlutých, oranžových a zlatých barev, bylo mi to až líto, že jsem tam nechodila častěji, dokud bylo příjemnější počasí.
Zůstala jsem stát pod závěsy zlatých větví a poslouchala déšť, který dopadal na listí i louky v parku. Byla jsem tím tak okouzlená, něco nádherného a léčivého se dotklo hluboce mého srdce a z očí mi vytekly slzy úžasu. Byla jsem v parku sama, protože pršelo, lidé si řekli, že je škaredé počasí a zůstali doma. Možná bylo škaredé - v zašedlých městských ulicích, kde je možná jeden uměle vysazený stromek a kde kromě mokrých chodníků a dlažby není k vidění nic jiného... Ale tady, v tomto překrásném parku, jako by byl úplně jiný svět, déšť tady byl něčím nádherným a naprosto kouzelným, dodával stromům čerstvý vzduch a kapky vody na každý lísteček...

Jako bych celou dobu nosila na nose nějaké zašpiněné brýle, které mi zkreslovaly a kazily pohled na věci okolo mě... Ve všem jsem najednou viděla tolik krásy a čisté energie, až mě to samotnou překvapilo. A tak jsem tam jen stála a s vlhkýma očima se dívala do korun stromů, žlutých jako sluníčko, a naprosto od srdce jsem se smála, v duchu i nahlas, jen z toho, jak je svět nádherný...
Neměli bychom na to zapomínat..

Tak jak jsem vešla do parku utopená ve vlastních myšlenkách, vycházela jsem zahalená závojem přírodní energie... a vílích kouzel :) Bylo to tak dokonalé a tak prosté - stačilo přijít do parku, kde je kousek přírody a živých rostlin, ptáčků... Zjistila jsem, že vůbec nezáleží na tom, jestli svítí slunce, prší, sněží nebo padají trakaře, ani na tom, jestli tam hodiny vysedávám a čerpám energii, nebo tam postojím pět minut, či tudy pouze projdu. Důležité je, že tam JSEM, nezávisle na tom, jak dlouho.
A na rozloučenou jsem měla cestu vysypanou krásnými zlatými hvězdičkami :)

...

25. Nezapomínejte na svou vznešenost

25. října 2010 v 0:18 | Ariella |  Rady andělů na každý den
Vaše duše je ve všech směrech otiskem Boží vznešenosti. Ozařujete planetu Božím světlem, ačkoli si daru, který v sobě nesete, možná ani nejste vědomi.
Tato vznešenost je tu stále, bez ohledu na to, co se kolem vás děje. Věčnou pravdu o vaší vznešenosti nevystihne žádný názor na vás, odráží ji jen čistá a bezpodmínečná láska. Jste nádherným příkladem naprosto dokonalého Božího stvoření, na něž je radost pohledět.
Dnes bychom vám rádi připomněli vaši Božskou dokonalost a také to, ať se k ní obracíte vždy, když potřebujete podporu. Soustřeďte se na tentýž svatý ideál v každém člověku, se kterým se dnes potkáte, a všechny vaše vztahy vám dnes přinesou prožitek hlubokého štěstí.

* * *

Myšlenka pro tento den
Uvědomuji si, že jsem v jednotě s Bohem, a to navěky a v každé situaci. Ať jsem kdekoli, Bůh mi vždycky stojí po boku, bdí nade mnou a miluje mě bez podmínek.

* * *

- z knihy Rady andělů na každý den, Doreen Virtue

24. Buďte k sobě laskaví

25. října 2010 v 0:13 | Ariella |  Rady andělů na každý den
Naši milovaní, máte citlivou duši a stejně citlivé srdce. Chovejte se proto k sobě laskavě. I když nejste žádné křehké bytosti, přesto si zasloužíte ohledy, které plynou ze soucítění. Představte si, jako byste v rukou něžně drželi krásnou holubici. Žádáme vás, abyste se podobně chovali i sami k sobě.
Dopřejte si dnes více času, nehoňte se, nepospíchejte. Jste drahými Božími dětmi a zasloužíte si moře nekonečné laskavosti.

* * *

Myšlenka pro tento den
Přistupuji k sobě s laskavostí. Vykonávám všechno, co je třeba, s lehkostí a radostí. Nespěchám.

* * *

- z knihy Rady andělů na každý den, Doreen Virtue

...

23. Vychutnávejte si opravdovou blízkost

25. října 2010 v 0:07 | Ariella |  Rady andělů na každý den
Propojení srdcí mezi dvěma lidmi je jednou z největších radostí života. Obdarováváte se tak skutečnou intimitou, a to platí o jakémkoli typu vztahu, ať už jde o rodinu, přátelství nebo lásku.
My andělé s vámi toto pouto sdílíme, i když si naši přítomnost ve svém životě možná neuvědomujete. Jsme úzce napojeni na všechny vaše emoce, myšlenky i činy. Protože vás milujeme bez podmínek, naše láska vůči vám nikdy nekolísá. V každém okamžiku je stejně silná a stálá.
Snažte se dnes vyhledávat okamžiky skutečné blízkosti s druhou osobou (nebo s námi). Začněte tím, že se budete navzájem dívat do očí a budete si říkat po pravdě, co cítíte ve svém srdci. Prociťujte přitom radostnou energii, která plyne ze skutečnosti, že mluvíte pravdu. To je propojení srdcí... a opravdová intimita.

* * *

Myšlenka pro tento den
Vyslovuji, co mi říká srdce, a dovoluji si říkat, co cítím. Otevírám se a naslouchám a vnímám pravdu. Prožívám hluboké propojení s druhou osobou.

* * *

- z knihy Rady andělů na každý den, Doreen Virtue

22. Najděte dar obsažený v bolestných situacích

19. října 2010 v 7:53 | Ariella |  Rady andělů na každý den
Držet se bolesti není žádná ctnost. Nemá to ani smysl. Hodnotu má však to, jak jste schopni se ze svého utrpení pozvednout, podobně jako se letadlo vznese nad vrstvu mraků. V utrpení je skryto sdělení, které si žádá vaši pozornost. Budete-li je přehlížet nebo maskovat, nic tím nevyřešíte. Najde si totiž jiný způsob, jak na sebe upozornit.
Dnes s vámi budeme pracovat na rozpoznání daru, který vám vaše trápení přineslo, a poté na tom, abyste je nechali se soucítěním odplynout. Ať už je příčinou vašich bolestných pocitů váš vztah, finanční situace, nějaká ztráta, starost o milovanou bytost nebo nerovnováha ve vašem těle, postup je stejný.
Nyní se zhluboka nadechněte a soustřeďte se na téma, které vás trápí. Co nejvíce se snažte zklidnit svou mysl a potom požádejte o pomoc při odhalení toho, jaký dar je pro vás ukryt v této bolestivé situaci. Každé utrpení vždycky skrývá nějaké požehnání, jako například možnost naučit se trpělivosti a soucítění, naučit se odpouštět, být silní a podobně.
Jakmile objevíte za utrpením dar, který vám má zprostředkovat, už se nebude muset domáhat vaší pozornosti. Protože vám předalo svůj vzkaz, může se zase stáhnout. Jakmile tento "posel" odejde, vnitřní mír, který vás vždycky naplňoval, bude ještě zjevnější. To je základ řešení jakéhokoli zdánlivého problému.
Společně odevzdáme vaši bolestnou situaci Bohu s důvěrou, že byla vyřešena na duchovní úrovni, a s vědomím, že se to teď  projeví také na fyzické úrovni. Otevřeme náruč daru smírného řešení, uzdravení a zázraků.

* * *

Myšlenka pro tento den
Vnímám dary obsažené v každé situaci, se kterou se setkám. Mám sílu, vnitřní jistotu a stabilitu. Bůh zná řešení každého problému v mém životě. Odevzdávám tuto situaci s láskou a vírou Bohu a Jeho nekonečné moudrosti. Děkuji ti, Bože, že mi ve všem pomáháš. Nyní cele přijímám tvou pomoc.

* * *

- z knihy Rady andělů na každý den, Doreen Virtue